Rovní a rovnější

Báseň patří do sbírky Z českých luhů a hájů

Každé ráno zas a znova,
nasere mě Horáková.
Všichni máme "radost velkou",
že je Petra učitelkou.

Petra musí žít si skvěle,
táta kamarád ředitele
naší školy na kraji města.
Učit bude její cesta!

Její otec milionář,
tím má Petra svatozář.
Petra bude vždycky v čele,
všichni ji lezou do prdele.

Petru nikdo nenapraví,
sama vám teď povypráví.

Vzdělaná jsem víc než dosti,
mám fakt skvělé vědomosti.
Úplně se ve mně krev pění,
že to nikdo nedocení.

Vytrubuji všemu lidu,
jenom já mám hroznou třídu.
Problémy příšerné řeším,
na prázdniny se těším.

Nejradši bych ty pacholky,
poslala zpátky do školky.
Tam si mají ještě hrát,
a ne mě otravovat.

Protože vřískat pravda umím,
s otevřenou hubou čumím,
že mi dnes osobko dali.
Konečně pravdu rozpoznali.

Říďovi už je z toho zle,
leč potřebuje peníze.
I když ho z ní hlava bolí,
její táta sponzor školy.

Derou se ze mě skoro zvratky,
když třeťáky nazývá spratky.
Inciativu její příliš neřeš,
Petra je líná jako veš.

Ve školství Petra život marní,
vyčkává prázdniny jarní.
Povím vám bez záruky,
vrazte jí lopatu do ruky.

A tak tedy, milá Petro,
jdi raději řídit metro.
Přestaň vymýšlet kraviny
a již nevstupuj do hodiny.